Stavební úsek 114 Labe
O stavebním úseku 114 Labe, který měl být posilovým pro úsek C-10 Roudnice, se toho zatím moc neví.
V původních opevňovacích plánech bylo počítáno s propojením linie v oblasti Hřensko - Ústí nad Labem s postavením na Ohři pomocí nesouvislých uzávěrů na pravém břehu Labe. Vzhledem ke změně celkové strategie obrany Československa bylo však po březnu 1938 rezignováno na obranu v pohraničí a hlavní obranné postavení bylo přesunuto na čáru Jitrava - Mimoň - Liběchov. Z toho důvodu se jevilo jako nezbytné propojit opevnění v oblasti Roudnice s levým křídlem zmíněné liběchovské příčky a to formou souvislé linie lehkých objektů po levém břehu Labe. Vzniklo tak dvojité propojení - Pražská čára se napojila na Liběchovskou příčku úsekem 111 Mělník, Postavení na Ohři úsekem 114 Labe.
Návrh na vybudování 39 objektů předložilo velitelství I. sboru v červenci 1938. Počátkem srpna bylo schváleno, s vyjímkou malého předmostí tvořeného pěti objekty před roudnickým mostem, které se jevilo jako obtížně udržitelné. Na ochranu mostu měly stačit pouze kulomety a polní protitankový kanón působící ze zástavby na levém břehu. Po podrobném zpracování byl plánovaný počet objektů zpřesněn na 46, s vyjímkou jediného "déčka" ve všech případech typu A. Pevnůstky byly většinou umístěny při břehu Labe tak, aby mohly postřelovat jeho hladinu.
Výstavba byla zadána firmě Lakomý, která ještě před vydáním zadávacího výnosu přistoupila k přípravným pracím. Dne 26 září již bylo hotovo prvních pět výkopů a celý úsek, který po změně čítal 47 objektů, měl být hotový do 30. listopadu. Stavbu nepřerušila ani mobilizace a dokonce ani odstoupení pohraničí, takže betonáž prvních dvou řopíků proběhla až v období kolem 15. října, kdy již byly stavební práce oficiálně ukončeny. V té době bylo dalších pět pevnůstek připraveno k betonáži a minimálně u jedenácti dalších proveden výkop, nebo základová skořápka.
Do dnešní doby se dochoval pouze jeden vybetonovaný objekt (46/A-160), stojící v rohu rozptylového paloučku roudnického hřbitova.V roce 1997 bylo ručně vysekáno zabetonování střílen, odstraněno několik desítek tun pomníků a náhrobních desek z týlové části objektu a ty to přemístěny do budoucího záhozu.Na 46 bylo obnoveno zaoblení stropnice,osazeny mřížky výdechu ventilace a poté byla 46 namaskována.Pro neustálé poškozování bylo od rekonstrukce na dlouhých 10 let upuštěno.Několikrát se u objektu uklidilo,ale bez valného výsledku.Nová historie začala až v roce 2008. Interiér byl do počátku roku 2008 zabetonován a v dubnu byla započata rekonstrukce. K 15.7.2008 bylo odstraněno zabetonování vstupní chodbičky a části pravé střelecké místnosti. Více v rekonstrukčním deníku objektu.
Z druhého dokončeného řopíku se nedochovaly žádné zbytky ,ale podle letecké mapy z roku 1949 a výpovědí pamětníků se podařilo vypátrat s největší pravděpodobností jeho polohu.Na místě objevena betonová drť jiného složení než v C-10 a na mapě úseku C-10 se v tomto místě žádný objekt nenacházel.Ostatní stopy výstavby zanikly. Výkopy a základové skořápky, které měly být umístěny pravděpodobně na labském ostrově dnes již nelze nalézti.
