Muzeum čs. opevnění Roudnice nad Labem

Tento den si zavolali Marcel s Martinem a po krátkém rozhovoru se dohodli že pojedou do Roudnice.Neb se při předešlé akci se sbíječkou nedočistila podlaha 46 a zůstal tam nepořádek. Kluci naložili i juniora Rajnyše a vyrazili.Po převlečení se začlo s čištěním podlahy nově přivezenou velkou lopatou ,i tak to bylo na několik pořádně těžkých kýblů suti.Při této příležitosti byla dočištěna i drážka na chlazení hlavní a zjištěno že má po celé délce hloubku 4 cm.Po krátkém pokochání uklizeným interiérem se kluci dohodli že se pokusí uvolnit nějaké kameny ze zálivky a prohloubit tím otvor pro další pracovní den se sbíječkou.Martin zůstal uvnitř a kutal kamení.Marcel venku mezi tím, bavil juniora Martina.Jaké bylo jeho zděšení když pak přišel ke vchodu a ten byl zaházen čedičem.Martin se neustále pokoušel uvolňovat nové a nové kameny a s Marcelovou hrůzou v očích se mu dařilo,tak se hromada kamení před bunkrem utěšeně rozrůstala.Po třech hodinách se Martin dolámal až na čelní stěnu,ale vlézt do takto vylámané sluje bylo už životu nebezpečné.Vznikl tím tunel z betonu a kamení o nezjistitelné nosnosti.Proto se vše ku kraji tahalo hráběmi a pak vyhazovalo.Když už nešlo nic uvolnit vylezl i Martin na světlo a spočinul svým zrakem na hromadě co venku vznikla.Odhadem tak okolo 500kg kamení.Vše se začalo nosit na zához pod neustálým pletením malého Martínka pod nohama.Kluci si touto akcí pořádně protáhli těla ale s pocitem dobře vykonané práce jim to nevadilo.Rekonstrukce tím poskočila zase krůček kupředu.