Podíleli jsme se...Atypický LO v Sazené - svařování střílen
Vše začalo koncem června 2007, kdy jsme se dozvěděli o problémech při rekonstrukci v Sazené. Němci za války odstřelili pevnůstce obě hlavní střílny, ale díky bohu je nechali na místě. Brali jsme to jako výzvu, neboť oprava rozstřelených ocelolitinových střílen se moc při rekonstrukcích bunkrů se moc nevidí.
Rozhodná akce se konala o víkendu 27. a 28. července 2007, kdy dva členové našeho klubu Martin Rajnyš a Marcel Riečičiar, se rozhodli pomoci provozovateli sazenského řopíku Alešovi Crhovi. Věřili jsme tomu, že svařit to půjde, jen nebylo úplně jasné, nakolik jsou střílny poškozeny. Při průzkumu na místě bylo zjištěno, že každá ze střílen je roztržena na cca 6 kusů a obě navíc v místě umístění čepů!
Nejdříve se začalo pracovat na střílně levé, která na tom byla přeci jen "lépe". Odtržený vnitřek střílny byl vytažen mimo objekt, kde následně byly zbroušeny všechny části, které se měly následně svařovat do sebe. Během broušení bylo neustále zkoušeno, zda zbroušené části již sedí k sobě či nikoliv. S úlevou jsme mohli zkonstatovat, že co se týče levé střílny, tak máme všechny její části pohromadě.
Odpoledne již byly všechny části vnitřní části střílny posvařovány a tak se mohlo přistoupit k dopasování k vnější části střílny, umístěné doposud v betonu. Pro představu: oběmy díly střílny byla protažena ocelová trubka, která byla použita jako vodící element při dopasovávání. Jako podstavce této tyče byly použity poválečné muniční bedýnky. Než-li oba díly střílny lícovaly, bylo třeba cca 10 krát natlačit po tyči vnitřní kus o váze cca 80 kg k vnějšímu a zpět.
Kolem sedmé večer bylo nabodováno a Martin Rajnyš mohl již v klidu posvařovat dle potřeby. Za jeden celý den byla hotova první střílna.
Druhý den následoval střílna pravá. U ní už to tak jednoduché nebylo, neboť bylo mj. zjištěno, že cca 10 cm střílny chybí. Naštěstí to byl kus méně podstatný. Začalo tedy shánění, kde by dal sehnat potřebný kus železa o dané minimální tloušťce a rozměru. Nakonec se akce zdařila ,kus plechu byl dopasován do otvoru a následovala stejná procedura jako předchozí den.
V neděli kolem 18 hodin jsme mohli zkonstatovat, že se práce zdařila a objekt v Sazené má po dlouhých 68 letech opět střílny na svém místě. Byli jsme rádi, že jsem mohli pomoci, ale to jsme ještě netušili, že naše činnost v Sazené bude daleko obsáhlejší a spolupráce mezi roudnickým a sazenským muzeem bude hodně úzká..
